OBEC LÁNY
Osídlení obce probíhalo na principu německého lánového systému, který je typický pro kolonizaci v průběhu 13. století. Lze tak soudit podle řadového rozmístění usedlostí podél přístupových cest, aniž by vznikla centrální náves. První písemná zpráva o Lánech se však v dochovaných materiálech objevuje až roku 1392, kdy ves patřila zemanskému rodu Kladenských z Kladna. Již v této době listiny hovoří o dřevěné tvrzi, která v Lánech stála, pravděpodobná je i existence panského poplužního dvorce. Název obce pochází ze slova "lán", které představovalo jednotku půdy.
Po Kladenských z Kladna ves získal Jan Hromada z Boršic, od něj Lány roku 1528 koupil Jindřich Zejdlic ze Šenfeldu. Rod Zejdliců tu pak krátce před rokem 1581 vybudoval kamennou renesanční tvrz. Roku 1581 se majitelem lánského zboží stal Jiřík Bořita z Martinic. Ten však Lány a Vašírov již po osmi letech prodal císaři Rudolfu II. Lány se tak staly součástí královského křivoklátského panství. Rudolf nechal na místě lánské tvrze roku 1592 vybudovat jednoduchý jednopatrový renesanční lovecký zámeček, který se stal základem současné zámecké budovy.
Na začátku 17. století Evropu zachvátila třicetiletá válka. Ta se značně podepsala na životě ve zdejším kraji - berní rula z roku 1654 v Lánech uvádí pouze osm chalup a usedlostí! Válka zpustošila také zdejší zámeček, roku 1652 proto došlo k jeho barokní přestavbě. Záznamy z této doby v obci uvádí ovčín, jeden zdejší obyvatel také louhoval draslo z dřevěného popela. Roku 1658 dal císař Leopold I. Křivoklátsko do zástavy Schwarzenberkům. V roce 1685 tento majetek zakoupil rod Valdštejnů. Ti se zavázali, že budou pořádat reprezentační hony pro císařskou rodinu, proto nechali v severní části Křivoklátska roku 1713 zřídit rozsáhlou oboru o rozloze 9000 ha. V roce 1730 dal hrabě Jan Josef z Valdštejna provést rekonstrukci lánského zámečku. Po jeho smrti veškerý valdštejnský majetek přešel na dceru Marii Annu, která byla provdána za knížete Josefa Viléma z Fürstenberka, a křivoklátské panství tak přinesla rodině svého manžela. Fürstenberkové přeorganizovali lánský dvůr a postupně z něho učinili skutečný velkostatek režijního typu. V letech 1748-1752 byla při východní straně lánského zámku postavena rokoková kaple (dnešní kostel). V roce 1753 nechal Josef Vilém z Fürstenberka zřídit na západní hranici zámecké obory ohromné dvoupatrové skladiště loveckých potřeb a zbraní. Josefův nástupce kníže Karel Egon I. z Fürstenberka nechal roku 1777 postavit kolem staré valdštejnské obory 27 km dlouhou kamennou zeď, její výstavba trvala 10 let. Tentýž šlechtic vedl v Lánech v letech 1785-1787 vyšší odborné zemědělské učiliště, první školu svého druhu na území habsburské monarchie. Karel Egon I. byl v oblasti zemědělství známým novátorem. Na svých panstvích zaváděl dosud neslýchané novinky, jako například pěstování lnu, červeného jetele na semeno nebo vojtěšky. Nutno podotknout, že se kníže významně zasloužil o rozvoj zemědělství na Křivoklátsku. Lány se v druhé polovině 18. století značně rozrostly, k roku 1785 tu bylo již 48 popisných čísel. V této době je v obci uváděn také mlýn.
Lány byly původně přifařeny ke smečenskému děkanství, lánský kostel sloužil pouze jako zámecká kaple pro rodinu Fürstenberků a jejich úřednictvo. Teprve roku 1787 tu byla zřízena církevní lokalie a obec tak získala vlastní duchovní správu. Ve stejném roce byl v Lánech také konečně založen a vysvěcen místní hřbitov. Lánské děti musely dlouhou dobu docházet do školy do Smečna. V roce 1795 se obec dočkala vlastní školy. Ta byla nejprve umístěna v domě č.p. 20, později přesídlila do č.p. 6. V době napoleonských válek přes Lány táhly různé vojenské pluky. V roce 1813 pak byl na zámku zřízen vojenský špitál. Jáchym z Fürstenberka roku 1817 zrušil valdštejnskou oboru a na jejím území zřídil dvě menší obory - Lánskou a Řevničovskou. Ve stejné době také vydal honební řád, kterým zrušil tradiční prodej dřeva nastojato. Tím zdejší sedláci přišli o výnosný obchod se dřevem a museli se začít více věnovat svým polím.
V letech 1821-1825, za knížete Karla Egona II. z Fürstenberka, proběhla výstavba druhého patra zámecké budovy. Roku 1826 se kníže Karel Egon II. zřekl odlehlé části parku, aby si tam fürstenberští honci mohli postavit domky. Tak vznikla ulice "Na ohradech". V roce 1830 byla uvedena do provozu Pražsko-lánská koněspřežní dráha, druhá železnice na evropské pevnině. Svému účelu - přepravě dřeva a později kladenského uhlí - sloužila až do roku 1869. Roku 1833 byl zrušen původní lánský hřbitov a na vašírovském katastru byl vysvěcen hřbitov nový, na kterém se pohřbívá dodnes. V roce 1843 byla v Lánech otevřena nová školní budova. Třicátá a čtyřicátá léta 19. století byla obdobím počátků těžby černého uhlí na lánském katastru. Těžilo se na několika místech, nejvýnosnější byl důl "Beatti". Provoz zde byl definitivně ukončen v roce 1921. Po roce 1850 byly sneseny valy kolem zámecké budovy a byl také zasypán vodní příkop. Vznikl tak prostor pro rozšíření zámeckého parku, který byl založen již kolem roku 1770. Roku 1861 byl východně od zámku postaven velký areál koníren. Ve stejném roce byla zahájena rekonstrukce zemědělského dvora, při které velkostatek získal novogotický ráz. V roce 1869 byl v Lánech otevřen poštovní úřad. K tomuto roku obec čítala 118 domů a žilo zde na 1111 obyvatel.
Roku 1894 nechala kněžna Irma z Fürstenberka v Lánech zřídit dětskou opatrovnu. V letech 1902-1903 proběhla přestavba lánského zámku, při níž bylo sídlo upraveno do dnešní podoby. Byla provedena nástavba mansardového podkrovního třetího patra, k jižnímu průčelí byl přistavěn pětiboký rizalit a na střeše byly umístěny tři charakteristické kopule. Na počátku 20. století byl častým hostem lánského zámku i následovník habsburského trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este. V roce 1907 byla zdejší škola rozšířena o budovu č.p. 95.
Léta 1914-1918 byla chmurným obdobím první světové války. Lidé během této doby trpěli nedostatkem -musely se odevzdávat naturálie a nejrůznější předměty pro potřeby armády, potraviny a další zboží byly vydávány pouze na lístky a jejich příděly se přitom neustále snižovaly.
Roku 1921 byl lánský zámek, velkostatek a přilehlé lesní revíry zakoupeny československým státem. Zámek pak byl rozhodnutím Národního shromáždění prohlášen za přechodné a letní sídlo československých prezidentů. Ve stejném roce byl k jižnímu rizalitu přistavěn krytý podjezd s balkónem. První prezident Československé republiky T.G.Masaryk v Lánech trávil velké množství času. Lány se tak postupně staly obcí, těšící se velkému významu. Vedla se zde důležitá politická jednání a přijížděly sem nejrůznější významné osobnosti. TGM se velmi zajímal o dění v samotných Lánech, roku 1930 mu obec dokonce udělila čestné občanství.
V roce 1923 byla dokončena elektrifikace obce. Ve stejném roce otevřela kancelář prezidenta Československé republiky v domě č.p. 121 mateřskou školu. Ta měla nahradit dětskou opatrovnu, která zanikla před dvěma lety. V lánském zámku bylo zřízeno kino, které mělo sloužit prezidentově rodině a zámeckému personálu. Správa zámku však promítací přístroj i filmy bezplatně půjčovala místní organizaci Čs. červeného kříže, a to až do roku 1939, kdy Čs. červený kříž získal vlastní licenci k provozování stálého kina. V roce 1927 byl zdejší hřbitov rozšířen severním směrem asi o jednu třetinu původní plochy. Ve stejném roce byl v obci odhalen památník obětem světové války.
V roce 1928 nechala v Lánech dcera TGM Alice Masaryková postavit dům Československého červeného kříže. V roce 1931 byla vystavěna budova lesní správy. V letech 1931-1932 proběhla výstavba nové školní budovy, na kterou prezident Masaryk přispěl částkou půl milionu korun. Škola byla pojmenována po Charlottě G. Masarykové, zesnulé choti prezidenta. O dva roky později vyrostla uprostřed obce sokolská tělocvična, která sloužila i jako společenský sál. Dne 14. září roku 1937 T. G. Masaryk zemřel a na přání rodiny byl pohřben na lánském hřbitově. Ten se pak stal národním poutním místem, navíc v nejisté době i jakýmsi symbolem ohrožené československé státní suverenity.
V dobách druhé světové války lidé znovu strádali. Tentokrát navíc všude vládl strach z nacistického teroru. Po osvobození v květnu roku 1945 se země postupně vzpamatovávala z prožitých útrap a mohla vejít do nového období rozvoje. Lány se v poválečném období velmi rozrostly. Počet rodinných domků se zdvojnásobil a rozšířila se i občanská vybavenost. Zámecká budova, která nadále slouží nejvyšší státní reprezentaci, během let prodělala několik vnitřních stavebních úprav. Státní velkostatek se stal majetkem Vysoké školy zemědělské. V roce 1948 byl zahájen provoz II. oddělení zdejší mateřské školy. Ve školním roce 1953-1954 pak byla v obci zřízena osmiletá střední škola. V roce 1962 byla otevřena jednopatrová přístavba zdejší školní budovy, i tak škola pro stále vzrůstající počet žáků brzy přestala stačit a roku 1983 musel být školní areál rozšířen o nový dislokovaný pavilon. Mezitím byla roku 1975 otevřena také nová budova mateřské školy. V roce 1987 bylo v obci postaveno nákupní středisko. K roku 1991 žilo v Lánech 1604 obyvatel ve 433 domech. V roce 1997 byl potvrzen nový znak Lán - květ červeného jetele, který připomíná, že se zde tato rostlina pěstovala na semeno poprvé v habsburské monarchii.
V současnosti se v Lánech nachází devítiletá základní škola, mateřská škola se třemi třídami, místní knihovna, pošta, dům s pečovatelskou službou, ordinace dětského a obvodního lékaře, řada obchodů, několik restauračních zařízení, tenisové kurty se saunou, sokolovna, Klub pro rodiče a děti "Domeček, a hasičská zbrojnice. Obec je plně plynofikována. Návštěvníci zde mohou vedle zámeckého parku navštívit Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, Muzeum sportovních automobilů a turisticko sportovní areál s ubytovací kapacitou, nově zrekonstruované dětské hřiště u Židovského rybníka. Svou činnost zde obnovil Sbor dobrovolných hasičů T. G. Masaryka, Divadelní spolek Tyrš, OS Naše Lány a další spolky.